Konverzační příručka

cs V taxíku   »   kk Таксиде

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [отыз сегіз]

38 [otız segiz]

Таксиде

Taksïde

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Т-кси шақы---ызшы. Т____ ш___________ Т-к-и ш-қ-р-ң-з-ы- ------------------ Такси шақырыңызшы. 0
Taks---aqı--ñ---ı. T____ ş___________ T-k-ï ş-q-r-ñ-z-ı- ------------------ Taksï şaqırıñızşı.
Kolik to stojí na nádraží? Во----ға-дейі- ақы-ы-қ-н--? В_______ д____ а____ қ_____ В-к-а-ғ- д-й-н а-ы-ы қ-н-а- --------------------------- Вокзалға дейін ақысы қанша? 0
V---al-a deyi------ı-q-n--? V_______ d____ a____ q_____ V-k-a-ğ- d-y-n a-ı-ı q-n-a- --------------------------- Vokzalğa deyin aqısı qanşa?
Kolik to stojí na letiště? Әуе-а--а -ейі- -а-ш-? Ә_______ д____ қ_____ Ә-е-а-ғ- д-й-н қ-н-а- --------------------- Әуежайға дейін қанша? 0
Ä-ejay-a -e--n-qa-şa? Ä_______ d____ q_____ Ä-e-a-ğ- d-y-n q-n-a- --------------------- Äwejayğa deyin qanşa?
Pořád rovně, prosím. Т-ке-жү-е берің-з. Т___ ж___ б_______ Т-к- ж-р- б-р-ң-з- ------------------ Тіке жүре беріңіз. 0
Ti---j-re-be---i-. T___ j___ b_______ T-k- j-r- b-r-ñ-z- ------------------ Tike jüre beriñiz.
Zde doprava, prosím. Осы--е---н оңға -ұ-ы-----шы. О__ ж_____ о___ б___________ О-ы ж-р-е- о-ғ- б-р-л-ң-з-ы- ---------------------------- Осы жерден оңға бұрылыңызшы. 0
Os- je-den-oñ-- bu-ı-ı-ı-şı. O__ j_____ o___ b___________ O-ı j-r-e- o-ğ- b-r-l-ñ-z-ı- ---------------------------- Osı jerden oñğa burılıñızşı.
Na rohu doleva, prosím. Ан-- ---ыштан --л-- б-ры--ңыз. А___ б_______ с____ б_________ А-а- б-р-ш-а- с-л-а б-р-л-ң-з- ------------------------------ Анау бұрыштан солға бұрылыңыз. 0
A-aw--urışta- --l-a b--ı-ı---. A___ b_______ s____ b_________ A-a- b-r-ş-a- s-l-a b-r-l-ñ-z- ------------------------------ Anaw burıştan solğa burılıñız.
Mám naspěch. М-- а--ғ-----. М__ а_________ М-н а-ы-ы-п-н- -------------- Мен асығыспын. 0
M-- a--ğı--ı-. M__ a_________ M-n a-ı-ı-p-n- -------------- Men asığıspın.
Mám čas. Мені--у--ыт---ба-. М____ у______ б___ М-н-ң у-қ-т-м б-р- ------------------ Менің уақытым бар. 0
M---ñ-w-qı--m-bar. M____ w______ b___ M-n-ñ w-q-t-m b-r- ------------------ Meniñ waqıtım bar.
Jeďte, prosím, pomaleji. Ө----мін---қыр-- ж--ің-зші. Ө________ а_____ ж_________ Ө-і-е-і-, а-ы-ы- ж-р-ң-з-і- --------------------------- Өтінемін, ақырын жүріңізші. 0
Öt--emin, aqırın jür--i--i. Ö________ a_____ j_________ Ö-i-e-i-, a-ı-ı- j-r-ñ-z-i- --------------------------- Ötinemin, aqırın jüriñizşi.
Zastavte zde, prosím. О-----р----о--аң-зш-. О__ ж____ т__________ О-ы ж-р-е т-қ-а-ы-ш-. --------------------- Осы жерге тоқтаңызшы. 0
Os- --r-e -oqt-ñı---. O__ j____ t__________ O-ı j-r-e t-q-a-ı-ş-. --------------------- Osı jerge toqtañızşı.
Počkejte chvilku, prosím. Сә--күт--т--ың-зш-. С__ к___ т_________ С-л к-т- т-р-ң-з-ы- ------------------- Сәл күте тұрыңызшы. 0
Säl k-t- tur--ız-ı. S__ k___ t_________ S-l k-t- t-r-ñ-z-ı- ------------------- Säl küte turıñızşı.
Jsem hned zpátky. Мен-т-з келе-ін. М__ т__ к_______ М-н т-з к-л-м-н- ---------------- Мен тез келемін. 0
M-- tez-kelem--. M__ t__ k_______ M-n t-z k-l-m-n- ---------------- Men tez kelemin.
Prosím, dejte mi účet. Ма-а--ч-к-б-р------. М____ ч__ б_________ М-ғ-н ч-к б-р-ң-з-і- -------------------- Маған чек беріңізші. 0
M---n çe----ri---ş-. M____ ç__ b_________ M-ğ-n ç-k b-r-ñ-z-i- -------------------- Mağan çek beriñizşi.
Nemám drobné. М--де--са----ш--жо-. М____ ұ___ а___ ж___ М-н-е ұ-а- а-ш- ж-қ- -------------------- Менде ұсақ ақша жоқ. 0
Men-e u--q--q-a---q. M____ u___ a___ j___ M-n-e u-a- a-ş- j-q- -------------------- Mende usaq aqşa joq.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Дұр-с- -а--анын-өз-ңіз-- алы-ы-. Д_____ қ_______ ө_______ а______ Д-р-с- қ-л-а-ы- ө-і-і-г- а-ы-ы-. -------------------------------- Дұрыс, қалғанын өзіңізге алыңыз. 0
Du-----q-lğ-nı- öziñi------ı-ız. D_____ q_______ ö_______ a______ D-r-s- q-l-a-ı- ö-i-i-g- a-ı-ı-. -------------------------------- Durıs, qalğanın öziñizge alıñız.
Zavezte mě na tuto adresu. Ме-і о-ы -е-е---йғ- -пар-ң--. М___ о__ м_________ а________ М-н- о-ы м-к-н-а-ғ- а-а-ы-ы-. ----------------------------- Мені осы мекенжайға апарыңыз. 0
Men---s- ---en------apar---z. M___ o__ m_________ a________ M-n- o-ı m-k-n-a-ğ- a-a-ı-ı-. ----------------------------- Meni osı mekenjayğa aparıñız.
Odvezte mě do mého hotelu. М-н--қо-ақ үй--е а---ы-ыз. М___ қ____ ү____ а________ М-н- қ-н-қ ү-і-е а-а-ы-ы-. -------------------------- Мені қонақ үйіме апарыңыз. 0
M-ni-qo-a--üy--- --a-ı---. M___ q____ ü____ a________ M-n- q-n-q ü-i-e a-a-ı-ı-. -------------------------- Meni qonaq üyime aparıñız.
Odvezte mě na pláž. М--і ж--а-а------арыңыз. М___ ж________ а________ М-н- ж-ғ-ж-й-а а-а-ы-ы-. ------------------------ Мені жағажайға апарыңыз. 0
Meni--a-a-a--a a----ñ--. M___ j________ a________ M-n- j-ğ-j-y-a a-a-ı-ı-. ------------------------ Meni jağajayğa aparıñız.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kazaština (1-100) MP3 kazaština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?