Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ps یو څه خوښول

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [ اویا ]

70 [ اویا ]

یو څه خوښول

یو څه خوښول

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština paštština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ا-ا---س--س-رټ ---ل غ----؟ ا__ ت___ س___ څ___ غ_____ ا-ا ت-س- س-ر- څ-و- غ-ا-ئ- ------------------------- ایا تاسو سګرټ څکول غواړئ؟ 0
āyā---s- sg-ṯ t-kol--o-ṟ ā__ t___ s___ t____ ǧ___ ā-ā t-s- s-r- t-k-l ǧ-ā- ------------------------ āyā tāso sgrṯ tskol ǧoāṟ
Chcete si zatančit? ای---ه غ-----جې-وګ-ېږ-؟ ا__ ت_ غ____ ج_ و______ ا-ا ت- غ-ا-ې ج- و-ډ-ږ-؟ ----------------------- ایا ته غواړې جې وګډېږې؟ 0
ایا -ه غ-اړې جې-و---ږ-؟ ا__ ت_ غ____ ج_ و______ ا-ا ت- غ-ا-ې ج- و-ډ-ږ-؟ ----------------------- ایا ته غواړې جې وګډېږې؟
Chcete se projít? ا-- --- ---یږي -ې -ه مزل-ر----شی؟ ا__ س__ خ_____ چ_ پ_ م__ ر___ ش__ ا-ا س-ا خ-خ-ږ- چ- پ- م-ل ر-ا- ش-؟ --------------------------------- ایا ستا خوخیږي چې په مزل روان شی؟ 0
āyā st--ǩ-ǩ-g-- çê-pa -zl-r----šy ā__ s__ ǩ______ ç_ p_ m__ r___ š_ ā-ā s-ā ǩ-ǩ-g-y ç- p- m-l r-ā- š- --------------------------------- āyā stā ǩoǩygêy çê pa mzl roān šy
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ز- س-رټ څ--- غو--م ز_ س___ څ___ غ____ ز- س-ر- څ-و- غ-ا-م ------------------ زه سګرټ څکول غواړم 0
z- --r- t-kol----ṟm z_ s___ t____ ǧ____ z- s-r- t-k-l ǧ-ā-m ------------------- za sgrṯ tskol ǧoāṟm
Chceš cigaretu? سی-ر- -واړی؟ س____ غ_____ س-ګ-ټ غ-ا-ی- ------------ سیګرټ غواړی؟ 0
sy-r- ǧoā-y s____ ǧ____ s-g-ṯ ǧ-ā-y ----------- sygrṯ ǧoāṟy
Chce připálit. ه-- ا-ر غو--ي. ه__ ا__ غ_____ ه-ه ا-ر غ-ا-ي- -------------- هغه اور غواړي. 0
هغ- ا-- غ----. ه__ ا__ غ_____ ه-ه ا-ر غ-ا-ي- -------------- هغه اور غواړي.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ز- غواړم ----څ-م. ز_ غ____ چ_ و____ ز- غ-ا-م چ- و-ښ-. ----------------- زه غواړم چی وڅښم. 0
ز- ----م-چ- ----. ز_ غ____ چ_ و____ ز- غ-ا-م چ- و-ښ-. ----------------- زه غواړم چی وڅښم.
Něco bych snědl / snědla. زه غ-اړم-یو څه-و-ور-. ز_ غ____ ی_ څ_ و_____ ز- غ-ا-م ی- څ- و-و-م- --------------------- زه غواړم یو څه وخورم. 0
ز--غ--ړم--و څ- -----. ز_ غ____ ی_ څ_ و_____ ز- غ-ا-م ی- څ- و-و-م- --------------------- زه غواړم یو څه وخورم.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ز---و-ړ--یو-څه --ا--و--م. ز_ غ____ ی_ څ_ آ___ و____ ز- غ-ا-م ی- څ- آ-ا- و-ړ-. ------------------------- زه غواړم یو څه آرام وکړم. 0
ز--غ-اړ--یو--- آ--- ----. ز_ غ____ ی_ څ_ آ___ و____ ز- غ-ا-م ی- څ- آ-ا- و-ړ-. ------------------------- زه غواړم یو څه آرام وکړم.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. زه -وا---ل--تا----خ---و-ت-ه و--م. ز_ غ____ ل_ ت___ څ__ پ_____ و____ ز- غ-ا-م ل- ت-س- څ-ه پ-ښ-ن- و-ړ-. --------------------------------- زه غواړم له تاسو څخه پوښتنه وکړم. 0
z----āṟm-la---s- t-ǩa---ǩ-na---ṟm z_ ǧ____ l_ t___ t___ p_____ o___ z- ǧ-ā-m l- t-s- t-ǩ- p-ǩ-n- o-ṟ- --------------------------------- za ǧoāṟm la tāso tsǩa poǩtna okṟm
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. زه غو-ړ---ه ت-سو-څخه-د---اس---ک--. ز_ غ____ ل_ ت___ څ__ د______ و____ ز- غ-ا-م ل- ت-س- څ-ه د-خ-ا-ت و-ړ-. ---------------------------------- زه غواړم له تاسو څخه درخواست وکړم. 0
za ----m-l- -ā---tsǩa-drǩ-ā-t ok-m z_ ǧ____ l_ t___ t___ d______ o___ z- ǧ-ā-m l- t-s- t-ǩ- d-ǩ-ā-t o-ṟ- ---------------------------------- za ǧoāṟm la tāso tsǩa drǩoāst okṟm
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. زه----ړم تا-- ته----څه--ل-- درکړ-. ز_ غ____ ت___ ت_ ی_ څ_ ب___ د_____ ز- غ-ا-م ت-س- ت- ی- څ- ب-ن- د-ک-م- ---------------------------------- زه غواړم تاسو ته یو څه بلنه درکړم. 0
زه --ا-م--ا-و ت- یو----بلنه--رک-م. ز_ غ____ ت___ ت_ ی_ څ_ ب___ د_____ ز- غ-ا-م ت-س- ت- ی- څ- ب-ن- د-ک-م- ---------------------------------- زه غواړم تاسو ته یو څه بلنه درکړم.
Co si přejete, prosím? ت-س-څه غو--ئ ت_____ غ____ ت-س-څ- غ-ا-ئ ------------ تاسوڅه غواړئ 0
tā--ts-----ṟ t______ ǧ___ t-s-t-a ǧ-ā- ------------ tāsotsa ǧoāṟ
Přejete si kávu? ت- غ-ا-- -ې-کاف--و-ښئ؟ ت_ غ____ چ_ ک___ و____ ت- غ-ا-ې چ- ک-ف- و-ښ-؟ ---------------------- ته غواړې چې کافی وڅښئ؟ 0
t--ǧoā-ê -ê-kā-y ot-ǩ t_ ǧ____ ç_ k___ o___ t- ǧ-ā-ê ç- k-f- o-s- --------------------- ta ǧoāṟê çê kāfy otsǩ
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ی- -ا-و -ه--و---ا-- چای -څ-ئ؟ ی_ ت___ ب_ ی_ پ____ چ__ و____ ی- ت-س- ب- ی- پ-ا-ه چ-ی و-ښ-؟ ----------------------------- یا تاسو به یو پیاله چای وڅښئ؟ 0
ی----سو-به -- پ-اله --- -څښئ؟ ی_ ت___ ب_ ی_ پ____ چ__ و____ ی- ت-س- ب- ی- پ-ا-ه چ-ی و-ښ-؟ ----------------------------- یا تاسو به یو پیاله چای وڅښئ؟
Chceme jet domů. موږ غ--ړ--کو---ه---ړ--و. م__ غ____ ک__ ت_ ل__ ش__ م-ږ غ-ا-و ک-ر ت- ل-ړ ش-. ------------------------ موږ غواړو کور ته لاړ شو. 0
موږ غو-ړ- ک-ر--- -ا--ش-. م__ غ____ ک__ ت_ ل__ ش__ م-ږ غ-ا-و ک-ر ت- ل-ړ ش-. ------------------------ موږ غواړو کور ته لاړ شو.
Chcete zavolat taxi? ای- ت-س---کس- -و--ئ؟ ا__ ت___ ټ___ غ_____ ا-ا ت-س- ټ-س- غ-ا-ئ- -------------------- ایا تاسو ټکسي غواړئ؟ 0
ای--تاس- -کسي-غ----؟ ا__ ت___ ټ___ غ_____ ا-ا ت-س- ټ-س- غ-ا-ئ- -------------------- ایا تاسو ټکسي غواړئ؟
Chtějí telefonovat. ت--غو-ړ- چ- --- --هي. ت_ غ____ چ_ ز__ و____ ت- غ-ا-ې چ- ز-ګ و-ه-. --------------------- ته غواړې چې زنګ ووهي. 0
ته ------چې-ز-ګ--و--. ت_ غ____ چ_ ز__ و____ ت- غ-ا-ې چ- ز-ګ و-ه-. --------------------- ته غواړې چې زنګ ووهي.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 paštština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.