Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   hi कुछ अच्छा लगना

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

७० [सत्तर]

70 [sattar]

कुछ अच्छा लगना

kuchh achchha lagana

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? क--ा--प---धू-्---न---न- है? क्_ आ__ धू____ क__ है_ क-य- आ-क- ध-म-र-ा- क-न- ह-? --------------------------- क्या आपको धूम्रपान करना है? 0
k-a ---ak- --oom-a-a-- -a-a------? k__ a_____ d__________ k_____ h___ k-a a-p-k- d-o-m-a-a-n k-r-n- h-i- ---------------------------------- kya aapako dhoomrapaan karana hai?
Chcete si zatančit? क--ा आप-- -ा-न- --? क्_ आ__ ना__ है_ क-य- आ-क- न-च-ा ह-? ------------------- क्या आपको नाचना है? 0
kya-a-pako-n---hana -ai? k__ a_____ n_______ h___ k-a a-p-k- n-a-h-n- h-i- ------------------------ kya aapako naachana hai?
Chcete se projít? क--ा आ- ट-लना-चा--े-- -ा-त----ं? क्_ आ_ ट___ चा__ / चा__ हैं_ क-य- आ- ट-ल-ा च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- -------------------------------- क्या आप टहलना चाहते / चाहती हैं? 0
kya-aa---ahal-na ch--h--e----ha---t-e---i-? k__ a__ t_______ c_______ / c________ h____ k-a a-p t-h-l-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? ------------------------------------------- kya aap tahalana chaahate / chaahatee hain?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. मु-े-------ा- -रना है मु_ धू____ क__ है म-झ- ध-म-र-ा- क-न- ह- --------------------- मुझे धूम्रपान करना है 0
muj---d--o-r--aan -a-a-a---i m____ d__________ k_____ h__ m-j-e d-o-m-a-a-n k-r-n- h-i ---------------------------- mujhe dhoomrapaan karana hai
Chceš cigaretu? क-या तुम--े- -ि-रेट -ा---? क्_ तु__ सि___ चा___ क-य- त-म-ह-ं स-ग-े- च-ह-ए- -------------------------- क्या तुम्हें सिगरेट चाहिए? 0
kya -u-h-n siga-et----a--e? k__ t_____ s______ c_______ k-a t-m-e- s-g-r-t c-a-h-e- --------------------------- kya tumhen sigaret chaahie?
Chce připálit. उसको--ुल---े क- लि----छ---ह-ए उ__ सु___ के लि_ कु_ चा__ उ-क- स-ल-ा-े क- ल-ए क-छ च-ह-ए ----------------------------- उसको सुलगाने के लिए कुछ चाहिए 0
us-ko-s-----a-e -e-l----u--h-----h-e u____ s________ k_ l__ k____ c______ u-a-o s-l-g-a-e k- l-e k-c-h c-a-h-e ------------------------------------ usako sulagaane ke lie kuchh chaahie
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. म-ं-----प--- चाहत- / ---त- ह-ँ मैं कु_ पी_ चा__ / चा__ हूँ म-ं क-छ प-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------ मैं कुछ पीना चाहता / चाहती हूँ 0
m--n--u--h---ena c--a-a-----c---hat-e ho-n m___ k____ p____ c_______ / c________ h___ m-i- k-c-h p-e-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ------------------------------------------ main kuchh peena chaahata / chaahatee hoon
Něco bych snědl / snědla. मै- --छ----------ा / चा----हूँ मैं कु_ खा_ चा__ / चा__ हूँ म-ं क-छ ख-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------ मैं कुछ खाना चाहता / चाहती हूँ 0
m-i- kuchh --a--a c-aa--ta /---aah---e-hoon m___ k____ k_____ c_______ / c________ h___ m-i- k-c-h k-a-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ------------------------------------------- main kuchh khaana chaahata / chaahatee hoon
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. म-ं थो-- आ--म --ना -ा-त----च-ह-ी--ूँ मैं थो_ आ__ क__ चा__ / चा__ हूँ म-ं थ-ड़- आ-ा- क-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------ मैं थोड़ा आराम करना चाहता / चाहती हूँ 0
m-in th--a a-ra-- kar-na--h--ha-- / -h--h-tee h--n m___ t____ a_____ k_____ c_______ / c________ h___ m-i- t-o-a a-r-a- k-r-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- -------------------------------------------------- main thoda aaraam karana chaahata / chaahatee hoon
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. मै- -प ----ुछ ----- -ाह-ा ----------ँ मैं आ_ से कु_ पू__ चा__ / चा__ हूँ म-ं आ- स- क-छ प-छ-ा च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------- मैं आप से कुछ पूछना चाहता / चाहती हूँ 0
m-i--aa--------hh -oochh-na-ch-aha---/-c--ah--ee-hoon m___ a__ s_ k____ p________ c_______ / c________ h___ m-i- a-p s- k-c-h p-o-h-a-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ----------------------------------------------------- main aap se kuchh poochhana chaahata / chaahatee hoon
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. मै--आ- -- -ुछ -िन-ी कर-- च-हता ---ाहती ह-ँ मैं आ_ से कु_ बि__ क__ चा__ / चा__ हूँ म-ं आ- स- क-छ ब-न-ी क-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ------------------------------------------ मैं आप से कुछ बिनती करना चाहता / चाहती हूँ 0
m-i- aa- -e--u-h----na--e ka---a----a-a-a----h-ah-t-- h-on m___ a__ s_ k____ b______ k_____ c_______ / c________ h___ m-i- a-p s- k-c-h b-n-t-e k-r-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ---------------------------------------------------------- main aap se kuchh binatee karana chaahata / chaahatee hoon
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. मै--आप-- न-मन्-्---देना चाह-ा-/ --हत--हूँ मैं आ__ नि_____ दे_ चा__ / चा__ हूँ म-ं आ-क- न-म-्-्-ण द-न- च-ह-ा / च-ह-ी ह-ँ ----------------------------------------- मैं आपको निमन्त्रण देना चाहता / चाहती हूँ 0
m--- -ap----nim-nt-a- -e-- c------a /-chaahatee----n m___ a_____ n________ d___ c_______ / c________ h___ m-i- a-p-k- n-m-n-r-n d-n- c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-o- ---------------------------------------------------- main aapako nimantran dena chaahata / chaahatee hoon
Co si přejete, prosím? आ- ---ा ----े /-चा--- -ै-? आ_ क्_ चा__ / चा__ हैं_ आ- क-य- च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- -------------------------- आप क्या चाहते / चाहती हैं? 0
a---k-a ----hat- / ch--h-tee ----? a__ k__ c_______ / c________ h____ a-p k-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? ---------------------------------- aap kya chaahate / chaahatee hain?
Přejete si kávu? क्या -प -ॉ-़---ीना -ाहत- /--ा-त- है-? क्_ आ_ कॉ_ पी_ चा__ / चा__ हैं_ क-य- आ- क-फ-ी प-न- च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- ------------------------------------- क्या आप कॉफ़ी पीना चाहते / चाहती हैं? 0
k-- a-- ---e--pee-a -h-ahat--- chaa-at-- ha--? k__ a__ k____ p____ c_______ / c________ h____ k-a a-p k-f-e p-e-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? ---------------------------------------------- kya aap kofee peena chaahate / chaahatee hain?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? या ----ाय पी-ा --हते /-चा-त- -ैं? या आ_ चा_ पी_ चा__ / चा__ हैं_ य- आ- च-य प-न- च-ह-े / च-ह-ी ह-ं- --------------------------------- या आप चाय पीना चाहते / चाहती हैं? 0
y- --p --aay-p-e-- ch-ah----/-cha--atee-h---? y_ a__ c____ p____ c_______ / c________ h____ y- a-p c-a-y p-e-a c-a-h-t- / c-a-h-t-e h-i-? --------------------------------------------- ya aap chaay peena chaahate / chaahatee hain?
Chceme jet domů. हम-घ- जा-ा-----े --ं ह_ घ_ जा_ चा__ हैं ह- घ- ज-न- च-ह-े ह-ं -------------------- हम घर जाना चाहते हैं 0
h-m -h-r-j-a-a-ch-a-a------n h__ g___ j____ c_______ h___ h-m g-a- j-a-a c-a-h-t- h-i- ---------------------------- ham ghar jaana chaahate hain
Chcete zavolat taxi? क्-- तु-्हे--ट-क्सी -ा-ि-? क्_ तु__ टै__ चा___ क-य- त-म-ह-ं ट-क-स- च-ह-ए- -------------------------- क्या तुम्हें टैक्सी चाहिए? 0
kya -um----tai-s-e c-aa--e? k__ t_____ t______ c_______ k-a t-m-e- t-i-s-e c-a-h-e- --------------------------- kya tumhen taiksee chaahie?
Chtějí telefonovat. व- ------- --ना चाहत- --ं वे टे___ क__ चा__ हैं व- ट-ल-फ-न क-न- च-ह-े ह-ं ------------------------- वे टेलिफोन करना चाहते हैं 0
v--t--------k-r--a -haa--t--h--n v_ t_______ k_____ c_______ h___ v- t-l-p-o- k-r-n- c-a-h-t- h-i- -------------------------------- ve teliphon karana chaahate hain

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hindština (1-100) MP3 hindština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.