Fraseboek

af Byvoeglike naamwoorde 2   »   uk Прикметники 2

79 [nege en sewentig]

Byvoeglike naamwoorde 2

Byvoeglike naamwoorde 2

79 [сімдесят дев’ять]

79 [simdesyat devʺyatʹ]

Прикметники 2

Prykmetnyky 2

Kies hoe jy die vertaling wil sien:   
Afrikaans Oekraïns Speel Meer
Ek dra ’n blou rok. На мені---н--п-атт-. Н_ м___ с___ п______ Н- м-н- с-н- п-а-т-. -------------------- На мені синє плаття. 0
N- m--- synye ------a. N_ m___ s____ p_______ N- m-n- s-n-e p-a-t-a- ---------------------- Na meni synye plattya.
Ek dra ’n rooi rok. На м-ні -----н- -лат-я. Н_ м___ ч______ п______ Н- м-н- ч-р-о-е п-а-т-. ----------------------- На мені червоне плаття. 0
N- m-ni cher-one --at-y-. N_ m___ c_______ p_______ N- m-n- c-e-v-n- p-a-t-a- ------------------------- Na meni chervone plattya.
Ek dra ’n groen rok. Н--мені-з-ле-- --атт-. Н_ м___ з_____ п______ Н- м-н- з-л-н- п-а-т-. ---------------------- На мені зелене плаття. 0
Na meni---l----p-a---a. N_ m___ z_____ p_______ N- m-n- z-l-n- p-a-t-a- ----------------------- Na meni zelene plattya.
Ek koop ’n swart sak. Я-ку-у--чо--- сумк-. Я к____ ч____ с_____ Я к-п-ю ч-р-у с-м-у- -------------------- Я купую чорну сумку. 0
YA k------c-ornu s--ku. Y_ k_____ c_____ s_____ Y- k-p-y- c-o-n- s-m-u- ----------------------- YA kupuyu chornu sumku.
Ek koop ’n bruin sak. Я------ -о-и-н-в- сумку. Я к____ к________ с_____ Я к-п-ю к-р-ч-е-у с-м-у- ------------------------ Я купую коричневу сумку. 0
Y- -upuyu --rychnev--s----. Y_ k_____ k_________ s_____ Y- k-p-y- k-r-c-n-v- s-m-u- --------------------------- YA kupuyu korychnevu sumku.
Ek koop ’n wit sak. Я ----ю --лу------. Я к____ б___ с_____ Я к-п-ю б-л- с-м-у- ------------------- Я купую білу сумку. 0
YA -up--- ---- sum--. Y_ k_____ b___ s_____ Y- k-p-y- b-l- s-m-u- --------------------- YA kupuyu bilu sumku.
Ek het ’n nuwe motor nodig. М-ні-п--р-б-н -ов-- а--о-----ь. М___ п_______ н____ а__________ М-н- п-т-і-е- н-в-й а-т-м-б-л-. ------------------------------- Мені потрібен новий автомобіль. 0
M--i p-t--ben---v-y̆--v--m----ʹ. M___ p_______ n____ a__________ M-n- p-t-i-e- n-v-y- a-t-m-b-l-. -------------------------------- Meni potriben novyy̆ avtomobilʹ.
Ek het ’n vinnige motor nodig. Мен----тр--е- -видки- -в--м----ь. М___ п_______ ш______ а__________ М-н- п-т-і-е- ш-и-к-й а-т-м-б-л-. --------------------------------- Мені потрібен швидкий автомобіль. 0
M--i -o-r--e--sh-yd-y---avt--o-il-. M___ p_______ s_______ a__________ M-n- p-t-i-e- s-v-d-y-̆ a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Meni potriben shvydkyy̆ avtomobilʹ.
Ek het ’n gerieflike motor nodig. М-ні -о-р--е- зру-ни----то--б---. М___ п_______ з______ а__________ М-н- п-т-і-е- з-у-н-й а-т-м-б-л-. --------------------------------- Мені потрібен зручний автомобіль. 0
M--- p---ib-n-z-uc--y-̆-avtomob---. M___ p_______ z_______ a__________ M-n- p-t-i-e- z-u-h-y-̆ a-t-m-b-l-. ----------------------------------- Meni potriben zruchnyy̆ avtomobilʹ.
Daar bo woon ’n ou vrou. Т-- н-горі-жи-е ---р- жінк-. Т__ н_____ ж___ с____ ж_____ Т-м н-г-р- ж-в- с-а-а ж-н-а- ---------------------------- Там нагорі живе стара жінка. 0
Tam----o-i-zhyv- s--ra ---n-a. T__ n_____ z____ s____ z______ T-m n-h-r- z-y-e s-a-a z-i-k-. ------------------------------ Tam nahori zhyve stara zhinka.
Daar bo woon ’n dik / vet vrou. Т-- --г--і-жив--тов-т--ж-н-а. Т__ н_____ ж___ т_____ ж_____ Т-м н-г-р- ж-в- т-в-т- ж-н-а- ----------------------------- Там нагорі живе товста жінка. 0
T-m n-h--i z-y-- t--sta-zh---a. T__ n_____ z____ t_____ z______ T-m n-h-r- z-y-e t-v-t- z-i-k-. ------------------------------- Tam nahori zhyve tovsta zhinka.
Daar onder woon ’n nuuskierige vrou. Т-- -н-зу жив- доп-т-и---ж-н--. Т__ в____ ж___ д________ ж_____ Т-м в-и-у ж-в- д-п-т-и-а ж-н-а- ------------------------------- Там внизу живе допитлива жінка. 0
T-m vnyz----yve-do--t-yva---inka. T__ v____ z____ d________ z______ T-m v-y-u z-y-e d-p-t-y-a z-i-k-. --------------------------------- Tam vnyzu zhyve dopytlyva zhinka.
Ons gaste was gawe mense. Наші го--і-бу-и -юб--зним- л-----. Н___ г____ б___ л_________ л______ Н-ш- г-с-і б-л- л-б-я-н-м- л-д-м-. ---------------------------------- Наші гості були люб’язними людьми. 0
N--h---o--i -----l-u----zny-- -y--ʹm-. N____ h____ b___ l___________ l_______ N-s-i h-s-i b-l- l-u-'-a-n-m- l-u-ʹ-y- -------------------------------------- Nashi hosti buly lyub'yaznymy lyudʹmy.
Ons gaste was hoflike / beleefde mense. Н--- г-с-і бу---ввічли--м--л----и. Н___ г____ б___ в_________ л______ Н-ш- г-с-і б-л- в-і-л-в-м- л-д-м-. ---------------------------------- Наші гості були ввічливими людьми. 0
N-sh--h-s-i b--y----chl-vym- --u---y. N____ h____ b___ v__________ l_______ N-s-i h-s-i b-l- v-i-h-y-y-y l-u-ʹ-y- ------------------------------------- Nashi hosti buly vvichlyvymy lyudʹmy.
Ons gaste was interessante mense. На----о-т--б-л- ціка--ми-людьм-. Н___ г____ б___ ц_______ л______ Н-ш- г-с-і б-л- ц-к-в-м- л-д-м-. -------------------------------- Наші гості були цікавими людьми. 0
Nash--hos-- -uly---ika--m- ---dʹmy. N____ h____ b___ t________ l_______ N-s-i h-s-i b-l- t-i-a-y-y l-u-ʹ-y- ----------------------------------- Nashi hosti buly tsikavymy lyudʹmy.
Ek het liewe kinders. Я---ю---ли- діте-. Я м__ м____ д_____ Я м-ю м-л-х д-т-й- ------------------ Я маю милих дітей. 0
YA-ma-- m-lyk- -i--y-. Y_ m___ m_____ d_____ Y- m-y- m-l-k- d-t-y-. ---------------------- YA mayu mylykh ditey̆.
Maar die bure het stoute kinders. Але--усіди маю-ь-----ал-- -іт-й. А__ с_____ м____ з_______ д_____ А-е с-с-д- м-ю-ь з-х-а-и- д-т-й- -------------------------------- Але сусіди мають зухвалих дітей. 0
A---su-i---may-tʹ-z--hval-kh-d-te-̆. A__ s_____ m_____ z_________ d_____ A-e s-s-d- m-y-t- z-k-v-l-k- d-t-y-. ------------------------------------ Ale susidy mayutʹ zukhvalykh ditey̆.
Is u kinders soet? Ваші-діт- че--і? В___ д___ ч_____ В-ш- д-т- ч-м-і- ---------------- Ваші діти чемні? 0
Va--i---ty chem--? V____ d___ c______ V-s-i d-t- c-e-n-? ------------------ Vashi dity chemni?

Een taal, baie variante

Selfs wanneer ons net een taal praat, praat ons verskeie tale. Want geen taal is ’n geslote stelsel nie. Elke taal het baie verskillende dimensies. Taal is ’n lewende konstruksie. Sprekers oriënteer hulself altyd volgens hul gespreksgenote. Daarom wissel mense die taal af wat hulle praat. Die variasies kom in verskeie vorms voor. Elke taal het byvoorbeeld ’n geskiedenis. Dit het verander en sal nog meer verander. Dit sien ’n mens in die feit dat oumense anders as jongmense praat. Daar is ook verskeie dialekte in die meeste tale. Baie dialeksprekers kan egter by hul omgewing aanpas. In sekere situasies praat hulle die standaardtaal. Verskillende sosiale groepe het verskillende tale. Jeugtaal of jagtertaal is hiervan voorbeelde. By die werk praat die meeste mense anders as by die huis. By die werk gebruik baie ook beroepstaal. Daar is ook verskille tussen die gesproke en geskrewe taal. Die gesproke taal is meestal eenvoudiger as die geskrewe taal. Die verskil kan baie groot wees. Dis die geval waar skryftaal lank nie verander nie. Sprekers moet dan eers leer hoe om die taal in geskrewe vorm te gebruik. Die taal van mans en vroue verskil ook dikwels. In Westelike samelewings is die verskil nie groot nie. Maar daar is lande waar vroue baie anders as mans praat. In party kulture het hoflikheid ook sy eie taalvorms. Daarom is dit nie altyd so maklik om te praat nie! Terwyl ons dit doen, moet ons tegelyk aan baie dinge aandag gee…