Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   ka კითხვის დასმა 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [სამოცდაორი]

62 [samotsdaori]

კითხვის დასმა 1

k'itkhvis dasma 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
učit se სწ-ვლა ს_____ ს-ა-ლ- ------ სწავლა 0
st-'a--a s_______ s-s-a-l- -------- sts'avla
Učí se žáci hodně? მ-ს--ვლ--ბი-ბევ-ს -წ--ლო---? მ__________ ბ____ ს_________ მ-ს-ა-ლ-ე-ი ბ-ვ-ს ს-ა-ლ-ბ-ნ- ---------------------------- მოსწავლეები ბევრს სწავლობენ? 0
m----'--lee-i--evrs -------ob-n? m____________ b____ s___________ m-s-s-a-l-e-i b-v-s s-s-a-l-b-n- -------------------------------- mosts'avleebi bevrs sts'avloben?
Ne, učí se málo. ა-ა, -ს-ნი -ოტას-სწა--ო-ე-. ა___ ი____ ც____ ს_________ ა-ა- ი-ი-ი ც-ტ-ს ს-ა-ლ-ბ-ნ- --------------------------- არა, ისინი ცოტას სწავლობენ. 0
ara----ini -s-t'-s-s-s----o-en. a___ i____ t______ s___________ a-a- i-i-i t-o-'-s s-s-a-l-b-n- ------------------------------- ara, isini tsot'as sts'avloben.
ptát se შ-კითხ-ა. შ________ შ-კ-თ-ვ-. --------- შეკითხვა. 0
s-e-'itk---. s___________ s-e-'-t-h-a- ------------ shek'itkhva.
Ptáte se často učitele? ხშირა- ე--თ-ე--თ ---წავლებელს? ხ_____ ე________ მ____________ ხ-ი-ა- ე-ი-ხ-ბ-თ მ-ს-ა-ლ-ბ-ლ-? ------------------------------ ხშირად ეკითხებით მასწავლებელს? 0
k---i-a---k--tkh-bit mast-'a-le---s? k_______ e__________ m______________ k-s-i-a- e-'-t-h-b-t m-s-s-a-l-b-l-? ------------------------------------ khshirad ek'itkhebit masts'avlebels?
Ne, neptám se ho často. ა--------ას--შ-რ-- ა- ვ---თხები. ა___ მ_ მ__ ხ_____ ა_ ვ_________ ა-ა- მ- მ-ს ხ-ი-ა- ა- ვ-კ-თ-ე-ი- -------------------------------- არა, მე მას ხშირად არ ვეკითხები. 0
a-a,--- mas -hs--r---ar--e-'-tk-eb-. a___ m_ m__ k_______ a_ v___________ a-a- m- m-s k-s-i-a- a- v-k-i-k-e-i- ------------------------------------ ara, me mas khshirad ar vek'itkhebi.
odpovídat პ-სუხი პ_____ პ-ს-ხ- ------ პასუხი 0
p----k-i p_______ p-a-u-h- -------- p'asukhi
Odpovězte, prosím. მ--ასუხ-თ,-თუ--ეი--ე--. მ_________ თ_ შ________ მ-პ-ს-ხ-თ- თ- შ-ი-ლ-ბ-. ----------------------- მიპასუხეთ, თუ შეიძლება. 0
mi-'a---h--- -------d-leba. m___________ t_ s__________ m-p-a-u-h-t- t- s-e-d-l-b-. --------------------------- mip'asukhet, tu sheidzleba.
Odpovídám. ვპას--ო-. ვ________ ვ-ა-უ-ო-. --------- ვპასუხობ. 0
v---su-h--. v__________ v-'-s-k-o-. ----------- vp'asukhob.
pracovat მ-შ--ბა მ______ მ-შ-ო-ა ------- მუშაობა 0
m-s-a--a m_______ m-s-a-b- -------- mushaoba
Pracuje právě? ის-ახლა მუშა---? ი_ ა___ მ_______ ი- ა-ლ- მ-შ-ო-ს- ---------------- ის ახლა მუშაობს? 0
i- ak--a-------bs? i_ a____ m________ i- a-h-a m-s-a-b-? ------------------ is akhla mushaobs?
Ano, právě pracuje. დი----ის -ხ---მუ-ა---. დ____ ი_ ა___ მ_______ დ-ა-, ი- ა-ლ- მ-შ-ო-ს- ---------------------- დიახ, ის ახლა მუშაობს. 0
d-ak-,--- --hla --sha--s. d_____ i_ a____ m________ d-a-h- i- a-h-a m-s-a-b-. ------------------------- diakh, is akhla mushaobs.
přijít მო-ვ-ა მ_____ მ-ს-ლ- ------ მოსვლა 0
mo-v-a m_____ m-s-l- ------ mosvla
Přijdete? მ-დ-ხარ-? მ________ მ-დ-ხ-რ-? --------- მოდიხართ? 0
mo----a--? m_________ m-d-k-a-t- ---------- modikhart?
Ano, přijdeme hned. დი-ხ--ჩვ-ნ -------მ-ვ---. დ____ ჩ___ ა_____ მ______ დ-ა-, ჩ-ე- ა-ლ-ვ- მ-ვ-ლ-. ------------------------- დიახ, ჩვენ ახლავე მოვალთ. 0
d-akh, -h--n --hla-- --valt. d_____ c____ a______ m______ d-a-h- c-v-n a-h-a-e m-v-l-. ---------------------------- diakh, chven akhlave movalt.
bydlet ც--ვ-ე-ა ც_______ ც-ო-რ-ბ- -------- ცხოვრება 0
ts--ovr--a t_________ t-k-o-r-b- ---------- tskhovreba
Bydlíte v Berlíně? თ-ვენ -ერ---შ---ხ--რ--თ? თ____ ბ_______ ც________ თ-ვ-ნ ბ-რ-ი-შ- ც-ო-რ-ბ-? ------------------------ თქვენ ბერლინში ცხოვრობთ? 0
tkve--ber-inshi tskh-vro-t? t____ b________ t__________ t-v-n b-r-i-s-i t-k-o-r-b-? --------------------------- tkven berlinshi tskhovrobt?
Ano, bydlím v Berlíně. დ------ე-ბე-ლი-შ--ვცხ--რ--. დ____ მ_ ბ_______ ვ________ დ-ა-, მ- ბ-რ-ი-შ- ვ-ხ-ვ-ო-. --------------------------- დიახ, მე ბერლინში ვცხოვრობ. 0
d-a-----e ber-ins-i v--k--v-o-. d_____ m_ b________ v__________ d-a-h- m- b-r-i-s-i v-s-h-v-o-. ------------------------------- diakh, me berlinshi vtskhovrob.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!