Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   he ‫ברכבת‬

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

‫34 [שלושים וארבע]‬

34 [shloshim w'arba]

‫ברכבת‬

barakevet

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? ‫הא- ז- ----ת ----י--‬ ‫___ ז_ ה____ ל_______ ‫-א- ז- ה-כ-ת ל-ר-י-?- ---------------------- ‫האם זו הרכבת לברלין?‬ 0
h-'-- z---- h-rakev-t-l-b---in? h____ z____ h________ l________ h-'-m z-/-u h-r-k-v-t l-b-r-i-? ------------------------------- ha'im zo/zu harakevet l'berlin?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? ‫--י-- ש-- -וצ-- -ר-בת?‬ ‫_____ ש__ י____ ה______ ‫-א-ז- ש-ה י-צ-ת ה-כ-ת-‬ ------------------------ ‫באיזו שעה יוצאת הרכבת?‬ 0
b--y-- -h---h---ts--t ha--ke-et? b_____ s_____ y______ h_________ b-e-z- s-a-a- y-t-e-t h-r-k-v-t- -------------------------------- b'eyzo sha'ah yotse't harakevet?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? ‫בא-זו---ה מ-יע--ה--בת--בר-ין?‬ ‫_____ ש__ מ____ ה____ ל_______ ‫-א-ז- ש-ה מ-י-ה ה-כ-ת ל-ר-י-?- ------------------------------- ‫באיזו שעה מגיעה הרכבת לברלין?‬ 0
b---z---h-'ah m--i'ah har-k---- l--erlin? b_____ s_____ m______ h________ l________ b-e-z- s-a-a- m-g-'-h h-r-k-v-t l-b-r-i-? ----------------------------------------- b'eyzo sha'ah megi'ah harakevet l'berlin?
S dovolením, mohu projít? ‫סלי--,-אפ-ר --בור?‬ ‫______ א___ ל______ ‫-ל-ח-, א-ש- ל-ב-ר-‬ -------------------- ‫סליחה, אפשר לעבור?‬ 0
s-i-ah---fsh-- l-'---r? s______ e_____ l_______ s-i-a-, e-s-a- l-'-v-r- ----------------------- slixah, efshar la'avor?
Myslím, že toto je mé místo. ‫-לי--- -- ה---- שלי.‬ ‫______ ז_ ה____ ש____ ‫-ל-ח-, ז- ה-ק-ם ש-י-‬ ---------------------- ‫סליחה, זה המקום שלי.‬ 0
s-i-ah,---h ha--q---sse-i. s______ z__ h______ s_____ s-i-a-, z-h h-m-q-m s-e-i- -------------------------- slixah, zeh hamaqom sseli.
Myslím, že sedíte na mém místě. ‫ס-י-ה--את-/-ה -ו-ב /-ת ב--ו--ש-י.‬ ‫______ א_ / ה י___ / ת ב____ ש____ ‫-ל-ח-, א- / ה י-ש- / ת ב-ק-ם ש-י-‬ ----------------------------------- ‫סליחה, את / ה יושב / ת במקום שלי.‬ 0
s----h,-at----t-yo--ev/-os----t-ba---o--s--li. s______ a______ y______________ b______ s_____ s-i-a-, a-a-/-t y-s-e-/-o-h-v-t b-m-q-m s-e-i- ---------------------------------------------- slixah, atah/at yoshev/yoshevet bamaqom sseli.
Kde je spací vůz? ‫ה--ן ---- ---- ---נה-‬ ‫____ נ___ ק___ ה______ ‫-י-ן נ-צ- ק-ו- ה-י-ה-‬ ----------------------- ‫היכן נמצא קרון השינה?‬ 0
h-yk--n--im--a--a--n h--he--ah? h______ n_____ q____ h_________ h-y-h-n n-m-s- q-r-n h-s-e-n-h- ------------------------------- heykhan nimtsa qaron hasheynah?
Spací vůz je na konci vlaku. ‫ק-ו--ה-י-ה--מצ- ---ה-ה--בת-‬ ‫____ ה____ נ___ ב___ ה______ ‫-ר-ן ה-י-ה נ-צ- ב-צ- ה-כ-ת-‬ ----------------------------- ‫קרון השינה נמצא בקצה הרכבת.‬ 0
qar-n -ash---ah n-mt-- b-q---- h-rak---t. q____ h________ n_____ b______ h_________ q-r-n h-s-e-n-h n-m-s- b-q-s-h h-r-k-v-t- ----------------------------------------- qaron hasheynah nimtsa biqtseh harakevet.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. ‫--כן נמצ--קר-ן--מס-דה? -ת-י-ת-ה-כבת.‬ ‫____ נ___ ק___ ה______ ב_____ ה______ ‫-י-ן נ-צ- ק-ו- ה-ס-ד-? ב-ח-ל- ה-כ-ת-‬ -------------------------------------- ‫היכן נמצא קרון המסעדה? בתחילת הרכבת.‬ 0
h---h-n -i--sa --ro- h-mi----a-- b't---at--ar------. h______ n_____ q____ h__________ b_______ h_________ h-y-h-n n-m-s- q-r-n h-m-s-a-a-? b-t-i-a- h-r-k-v-t- ---------------------------------------------------- heykhan nimtsa qaron hamis'adah? b'txilat harakevet.
Mohu spát dole? ‫א--ל --שון -מטה?‬ ‫____ ל____ ל_____ ‫-ו-ל ל-ש-ן ל-ט-?- ------------------ ‫אוכל לישון למטה?‬ 0
u--a- l--h-n -'matah? u____ l_____ l_______ u-h-l l-s-o- l-m-t-h- --------------------- ukhal lishon l'matah?
Mohl bych spát uprostřed? ‫--כ--לי-ו---א-צ--‬ ‫____ ל____ ב______ ‫-ו-ל ל-ש-ן ב-מ-ע-‬ ------------------- ‫אוכל לישון באמצע?‬ 0
uk-al------n-b-----sa? u____ l_____ b________ u-h-l l-s-o- b-'-m-s-? ---------------------- ukhal lishon ba'emtsa?
Mohl bych spát nahoře? ‫אוכ--לי-ו- -מעלה-‬ ‫____ ל____ ל______ ‫-ו-ל ל-ש-ן ל-ע-ה-‬ ------------------- ‫אוכל לישון למעלה?‬ 0
u-h-l----h-n--'--'-a-? u____ l_____ l________ u-h-l l-s-o- l-m-'-a-? ---------------------- ukhal lishon l'ma'lah?
Kdy budeme na hranici? ‫מת--נ-----גב-ל?‬ ‫___ נ___ ל______ ‫-ת- נ-י- ל-ב-ל-‬ ----------------- ‫מתי נגיע לגבול?‬ 0
matai n-gia lagv-l? m____ n____ l______ m-t-i n-g-a l-g-u-? ------------------- matai nagia lagvul?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? ‫כמה זמן----כ------עה-ל--לי-?‬ ‫___ ז__ א____ ה_____ ל_______ ‫-מ- ז-ן א-ר-ת ה-ס-ע- ל-ר-י-?- ------------------------------ ‫כמה זמן אורכת הנסיעה לברלין?‬ 0
k--a- -m-- orekh----a-'-ia'- -'--rli-? k____ z___ o______ h________ l________ k-m-h z-a- o-e-h-t h-n-s-a-h l-b-r-i-? -------------------------------------- kamah zman orekhet han'sia'h l'berlin?
Má ten vlak zpoždění? ‫-אם --כ-- --ח--?‬ ‫___ ה____ מ______ ‫-א- ה-כ-ת מ-ח-ת-‬ ------------------ ‫האם הרכבת מאחרת?‬ 0
ha'-m-hara-ev-t-m-'-x----? h____ h________ m_________ h-'-m h-r-k-v-t m-'-x-r-t- -------------------------- ha'im harakevet me'axeret?
Máte něco na čtení? ‫י-----מ-ה- -ק-ו-?‬ ‫__ ל_ מ___ ל______ ‫-ש ל- מ-ה- ל-ר-א-‬ ------------------- ‫יש לך משהו לקרוא?‬ 0
ye-- ---h-/l--h -a-h-h- liqro? y___ l_________ m______ l_____ y-s- l-k-a-l-k- m-s-'-u l-q-o- ------------------------------ yesh lekha/lakh mash'hu liqro?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? ‫---- לקנו---א--מ--- לא-ול---שת-ת?‬ ‫____ ל____ כ__ מ___ ל____ ו_______ ‫-פ-ר ל-נ-ת כ-ן מ-ה- ל-כ-ל ו-ש-ו-?- ----------------------------------- ‫אפשר לקנות כאן משהו לאכול ולשתות?‬ 0
e-s----l-qno--ka-- ma-h'hu l--kh-l-w'--shto-? e_____ l_____ k___ m______ l______ w_________ e-s-a- l-q-o- k-'- m-s-'-u l-e-h-l w-l-s-t-t- --------------------------------------------- efshar liqnot ka'n mash'hu l'ekhol w'lishtot?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? ‫תוכל-- ---העיר-א----ב----ש-ע?‬ ‫____ / י ל____ א___ ב___ ש____ ‫-ו-ל / י ל-ע-ר א-ת- ב-ע- ש-ע-‬ ------------------------------- ‫תוכל / י להעיר אותי בשעה שבע?‬ 0
t--hal/tu--l--l'h--ir--ti-b'---'ah-s--v-? t____________ l______ o__ b_______ s_____ t-k-a-/-u-h-i l-h-'-r o-i b-s-a-a- s-e-a- ----------------------------------------- tukhal/tukhli l'ha'ir oti b'sha'ah sheva?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!