Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   sq Nё restorant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tridhjetё]

Nё restorant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. N-ё-l-n- m-l-e- ---lut-m. N__ l___ m_____ j_ l_____ N-ё l-n- m-l-e- j- l-t-m- ------------------------- Njё lёng molle, ju lutem. 0
Limonádu, prosím. Njё-li-o----,--u l-tem. N__ l________ j_ l_____ N-ё l-m-n-t-, j- l-t-m- ----------------------- Njё limonatё, ju lutem. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. N-ё lёn--d-ma-e-h,--u-lu-e-. N__ l___ d________ j_ l_____ N-ё l-n- d-m-t-s-, j- l-t-m- ---------------------------- Njё lёng domatesh, ju lutem. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Do tё--oj--n-- g--ё v--ё t---u--. D_ t_ d___ n__ g___ v___ t_ k____ D- t- d-j- n-ё g-t- v-r- t- k-q-. --------------------------------- Do tё doja njё gotё verё tё kuqe. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Do--ё d--a--jё go-ё ---- tё-bard-ё. D_ t_ d___ n__ g___ v___ t_ b______ D- t- d-j- n-ё g-t- v-r- t- b-r-h-. ----------------------------------- Do tё doja njё gotё verё tё bardhё. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Do--ё doj- n-- sh---e ----p--j-. D_ t_ d___ n__ s_____ s_________ D- t- d-j- n-ё s-i-h- s-a-p-n-ё- -------------------------------- Do tё doja njё shishe shampanjё. 0
Máš rád ryby? A t---ёlqe- -e--ku? A t_ p_____ p______ A t- p-l-e- p-s-k-? ------------------- A tё pёlqen peshku? 0
Máš rád hovězí maso? A-t- p----n mis---- -opё-? A t_ p_____ m____ i l_____ A t- p-l-e- m-s-i i l-p-s- -------------------------- A tё pёlqen mishi i lopёs? 0
Máš rád vepřové maso? A-----ё-------shi ----rrit? A t_ p_____ m____ i d______ A t- p-l-e- m-s-i i d-r-i-? --------------------------- A tё pёlqen mishi i derrit? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. D---di--- -- ----. D__ d____ p_ m____ D-a d-ç-a p- m-s-. ------------------ Dua diçka pa mish. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Du- -j--pj-ta-cё-me--e---e. D__ n__ p_______ m_ p______ D-a n-ё p-a-a-c- m- p-r-m-. --------------------------- Dua njё pjatancё me perime. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. D---diçka-q- --k--gja- -h-mё. D__ d____ q_ n__ z____ s_____ D-a d-ç-a q- n-k z-j-t s-u-ё- ----------------------------- Dua diçka qё nuk zgjat shumё. 0
Chcete to s rýží? E don--m----l--? E d___ m_ p_____ E d-n- m- p-l-f- ---------------- E doni me pilaf? 0
Chcete to s těstovinama? E-d--i-me---ka-o--? E d___ m_ m________ E d-n- m- m-k-r-n-? ------------------- E doni me makarona? 0
Chcete to s bramborami? E---n--m--p-ta-e? E d___ m_ p______ E d-n- m- p-t-t-? ----------------- E doni me patate? 0
To mi nechutná. Nu- mё--hij-n. N__ m_ s______ N-k m- s-i-o-. -------------- Nuk mё shijon. 0
To jídlo je studené. U--qi-- ёs------f-ohtё. U______ ё____ i f______ U-h-i-i ё-h-ё i f-o-t-. ----------------------- Ushqimi ёshtё i ftohtё. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Nuk - -am--or-s-t-- --tё. N__ e k__ p________ k____ N-k e k-m p-r-s-t-r k-t-. ------------------------- Nuk e kam porositur kёtё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!