Он не пришёл, несмотря на то, что мы договорились.
Televizor byl zapnutý. Přesto usnul.
Тел--і--- --в-в-ім--утий--А ві- --- ---о--ас-у-.
Т________ б__ в__________ А в__ в__ о___ з______
Т-л-в-з-р б-в в-і-к-у-и-. А в-н в-е о-н- з-с-у-.
------------------------------------------------
Телевізор був ввімкнутий. А він все одно заснув. 0 T-l---zo--------imk--ty-̆.-A-vin---- o-n- za-nu-.T________ b__ v__________ A v__ v__ o___ z______T-l-v-z-r b-v v-i-k-u-y-̆- A v-n v-e o-n- z-s-u-.-------------------------------------------------Televizor buv vvimknutyy̆. A vin vse odno zasnuv.
Б--- В-е -і-но- А -і----е -д-о ще-за-иш-вс-.
Б___ В__ п_____ А в__ в__ о___ щ_ з_________
Б-л- В-е п-з-о- А в-н в-е о-н- щ- з-л-ш-в-я-
--------------------------------------------
Було Вже пізно. А він все одно ще залишився. 0 B-lo--zh- p--no.-----n -----d-o shche -al-shyv---.B___ V___ p_____ A v__ v__ o___ s____ z___________B-l- V-h- p-z-o- A v-n v-e o-n- s-c-e z-l-s-y-s-a---------------------------------------------------Bulo Vzhe pizno. A vin vse odno shche zalyshyvsya.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Bylo už pozdě. Přesto ještě zůstal.
Було Вже пізно. А він все одно ще залишився.
Bulo Vzhe pizno. A vin vse odno shche zalyshyvsya.
Ми д--о-и-и--.-Не з--жа--и на ц-- ві-----прийшов.
М_ д__________ Н_ з_______ н_ ц__ в__ н_ п_______
М- д-м-в-л-с-. Н- з-а-а-ч- н- ц-, в-н н- п-и-ш-в-
-------------------------------------------------
Ми домовились. Не зважаючи на це, він не прийшов. 0 M--d-m---lys-- Ne zv---a------na---e- vin--e -ry---ho-.M_ d__________ N_ z__________ n_ t___ v__ n_ p________M- d-m-v-l-s-. N- z-a-h-y-c-y n- t-e- v-n n- p-y-̆-h-v--------------------------------------------------------My domovylysʹ. Ne zvazhayuchy na tse, vin ne pryy̆shov.
Další jazyky
Klikněte na vlajku!
Domluvili jsme se. Přesto nepřišel.
Ми домовились. Не зважаючи на це, він не прийшов.
My domovylysʹ. Ne zvazhayuchy na tse, vin ne pryy̆shov.
Děti se učí jazyk relativně rychle.
Dospělým to většinou trvá déle.
Děti se ale neučí lépe než dospělí.
Učí se jenom jinak.
Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně.
Musí se naučit více věcí najednou.
Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet.
Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat.
Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby.
Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace.
Komunikovat v cizím jazyce je výzva.
Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života.
Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit.
Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená.
Mozek je proto dobře trénovaný.
Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni.
Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně.
Jejich mozek těží ze svých zkušeností.
Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi.
V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé.
To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve.
V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času.
Mohou často procvičovat.
To je u jazyků obzvlášť důležité.
Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo.
Člověk se může úspěšně učit v každém věku.
Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty.
A dělá to rád…