Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sr Питати – прошлост 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осамдесет и шест]

86 [osamdeset i šest]

Питати – прошлост 2

Pitati – prošlost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Кој--к-а-ат-------си- / н--ил-? К___ к______ с_ н____ / н______ К-ј- к-а-а-у с- н-с-о / н-с-л-? ------------------------------- Коју кравату си носио / носила? 0
K--u kr-vatu ------io / -os---? K___ k______ s_ n____ / n______ K-j- k-a-a-u s- n-s-o / n-s-l-? ------------------------------- Koju kravatu si nosio / nosila?
Jaké auto sis koupil / koupila? Ко-- а-т---и-купио---ку--л-? К___ а___ с_ к____ / к______ К-ј- а-т- с- к-п-о / к-п-л-? ---------------------------- Који ауто си купио / купила? 0
Ko-i a-----i--upi----kupi-a? K___ a___ s_ k____ / k______ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila?
Které noviny sis předplatil / předplatila? На-к-је н---н--си ---т--аћен / пр-тпл-ћ--а? Н_ к___ н_____ с_ п_________ / п___________ Н- к-ј- н-в-н- с- п-е-п-а-е- / п-е-п-а-е-а- ------------------------------------------- На које новине си претплаћен / претплаћена? 0
N------ n-v-ne -i-pretpl-c--- /-pr--p-a---n-? N_ k___ n_____ s_ p_________ / p___________ N- k-j- n-v-n- s- p-e-p-a-́-n / p-e-p-a-́-n-? --------------------------------------------- Na koje novine si pretplaćen / pretplaćena?
Koho jste viděl / viděla? К----с-- вид-л-? К___ с__ в______ К-г- с-е в-д-л-? ---------------- Кога сте видели? 0
Ko---st- v--el-? K___ s__ v______ K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli?
Koho jste potkal / potkala? К--а -те-ср-ли? К___ с__ с_____ К-г- с-е с-е-и- --------------- Кога сте срели? 0
Ko-- -t-----l-? K___ s__ s_____ K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli?
Koho jste poznal / poznala? Ко-- ст- --е---нали? К___ с__ п__________ К-г- с-е п-е-о-н-л-? -------------------- Кога сте препознали? 0
K-ga-ste-pr-poz-ali? K___ s__ p__________ K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali?
Kdy jste vstával / vstávala? Ка---с----стал-? К___ с__ у______ К-д- с-е у-т-л-? ---------------- Када сте устали? 0
K--a--t- ---a-i? K___ s__ u______ K-d- s-e u-t-l-? ---------------- Kada ste ustali?
Kdy jste začal / začala? К--а --е поч-л-? К___ с__ п______ К-д- с-е п-ч-л-? ---------------- Када сте почели? 0
K--- s-- p-č--i? K___ s__ p______ K-d- s-e p-č-l-? ---------------- Kada ste počeli?
Kdy jste skončil / skončila? К-----те прест-л-? К___ с__ п________ К-д- с-е п-е-т-л-? ------------------ Када сте престали? 0
Kada--te pr--t-li? K___ s__ p________ K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kada ste prestali?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З---о-с-- с---ро-уд---? З____ с__ с_ п_________ З-ш-о с-е с- п-о-у-и-и- ----------------------- Зашто сте се пробудили? 0
Zaš-o-ste -e p-o------? Z____ s__ s_ p_________ Z-š-o s-e s- p-o-u-i-i- ----------------------- Zašto ste se probudili?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? За--о---- -о--али --ит-љ? З____ с__ п______ у______ З-ш-о с-е п-с-а-и у-и-е-? ------------------------- Зашто сте постали учитељ? 0
Z-št- --- -os-a-i uč--e--? Z____ s__ p______ u_______ Z-š-o s-e p-s-a-i u-i-e-j- -------------------------- Zašto ste postali učitelj?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Зашто сте--зели--а---? З____ с__ у____ т_____ З-ш-о с-е у-е-и т-к-и- ---------------------- Зашто сте узели такси? 0
Za-t- -te u-eli---ks-? Z____ s__ u____ t_____ Z-š-o s-e u-e-i t-k-i- ---------------------- Zašto ste uzeli taksi?
Odkud jste přišel / přišla? О-а----с---д--л-? О_____ с__ д_____ О-а-л- с-е д-ш-и- ----------------- Одакле сте дошли? 0
O-akl---t--do---? O_____ s__ d_____ O-a-l- s-e d-š-i- ----------------- Odakle ste došli?
Kam jste šel / šla? Где ст------? Г__ с__ и____ Г-е с-е и-л-? ------------- Где сте ишли? 0
G-e -t-----i? G__ s__ i____ G-e s-e i-l-? ------------- Gde ste išli?
Kde jste byl / byla? Где-сте --ли? Г__ с__ б____ Г-е с-е б-л-? ------------- Где сте били? 0
Gde---e-bi-i? G__ s__ b____ G-e s-e b-l-? ------------- Gde ste bili?
Komu jsi pomohl / pomohla? К--е ---по--г-- - -о----а? К___ с_ п______ / п_______ К-м- с- п-м-г-о / п-м-г-а- -------------------------- Коме си помогао / помогла? 0
K--- s---omo-a--- -o---la? K___ s_ p______ / p_______ K-m- s- p-m-g-o / p-m-g-a- -------------------------- Kome si pomogao / pomogla?
Komu jsi napsal / napsala? К----с--п--ао-/--и---а? К___ с_ п____ / п______ К-м- с- п-с-о / п-с-л-? ----------------------- Коме си писао / писала? 0
K--e-----isa--/ pi-a-a? K___ s_ p____ / p______ K-m- s- p-s-o / p-s-l-? ----------------------- Kome si pisao / pisala?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Ко-е си --г-вор-о - одго---и-а? К___ с_ о________ / о__________ К-м- с- о-г-в-р-о / о-г-в-р-л-? ------------------------------- Коме си одговорио / одговорила? 0
Kom--s- o---v---o --o---v-ri-a? K___ s_ o________ / o__________ K-m- s- o-g-v-r-o / o-g-v-r-l-? ------------------------------- Kome si odgovorio / odgovorila?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…