Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   mr प्रश्न – भूतकाळ २

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

८६ [शाऐंशी]

86 [Śā'ainśī]

प्रश्न – भूतकाळ २

praśna – bhūtakāḷa 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? तू -ोण-- -ा----ंध-ा? तू को__ टा_ बां___ त- क-ण-ा ट-य ब-ं-ल-? -------------------- तू कोणता टाय बांधला? 0
tū--ō---ā-ṭā-- -ānd--l-? t_ k_____ ṭ___ b________ t- k-ṇ-t- ṭ-y- b-n-h-l-? ------------------------ tū kōṇatā ṭāya bāndhalā?
Jaké auto sis koupil / koupila? तू -ो-ती कार ---दी --ल-? तू को__ का_ ख__ के__ त- क-ण-ी क-र ख-े-ी क-ल-? ------------------------ तू कोणती कार खरेदी केली? 0
T--k-ṇa-ī---r- kha-ēd--k---? T_ k_____ k___ k______ k____ T- k-ṇ-t- k-r- k-a-ē-ī k-l-? ---------------------------- Tū kōṇatī kāra kharēdī kēlī?
Které noviny sis předplatil / předplatila? तू-क-ण-्-ा वृ--तपत--ा---वर--णी-ार झ----? तू को___ वृ______ व_____ झा___ त- क-ण-्-ा व-त-त-त-र-च- व-्-ण-द-र झ-ल-स- ---------------------------------------- तू कोणत्या वृत्तपत्राचा वर्गणीदार झालास? 0
T- -ō------v-̥----a-r------rga--dāra j-ā--s-? T_ k______ v___________ v__________ j_______ T- k-ṇ-t-ā v-̥-t-p-t-ā-ā v-r-a-ī-ā-a j-ā-ā-a- --------------------------------------------- Tū kōṇatyā vr̥ttapatrācā vargaṇīdāra jhālāsa?
Koho jste viděl / viděla? आ---को---ा-ब----े? आ__ को__ ब____ आ-ण क-ण-ल- ब-ि-ल-? ------------------ आपण कोणाला बघितले? 0
Āpa-a--ō-āl---agh---lē? Ā____ k_____ b_________ Ā-a-a k-ṇ-l- b-g-i-a-ē- ----------------------- Āpaṇa kōṇālā baghitalē?
Koho jste potkal / potkala? आ-----ण-ल- -े----? आ__ को__ भे____ आ-ण क-ण-ल- भ-ट-ा-? ------------------ आपण कोणाला भेटलात? 0
Ā---a--ō--l- -h----āt-? Ā____ k_____ b_________ Ā-a-a k-ṇ-l- b-ē-a-ā-a- ----------------------- Āpaṇa kōṇālā bhēṭalāta?
Koho jste poznal / poznala? आ-- को-ाला--ळ्ख--? आ__ को__ ओ____ आ-ण क-ण-ल- ओ-्-ल-? ------------------ आपण कोणाला ओळ्खले? 0
Ā---a --ṇā-- ō-khalē? Ā____ k_____ ō_______ Ā-a-a k-ṇ-l- ō-k-a-ē- --------------------- Āpaṇa kōṇālā ōḷkhalē?
Kdy jste vstával / vstávala? आ-ण कध--उ---त? आ__ क_ उ____ आ-ण क-ी उ-ल-त- -------------- आपण कधी उठलात? 0
Āp-ṇa--ad-ī u-hal--a? Ā____ k____ u________ Ā-a-a k-d-ī u-h-l-t-? --------------------- Āpaṇa kadhī uṭhalāta?
Kdy jste začal / začala? आ-- कध-----ू -ेल-? आ__ क_ सु_ के__ आ-ण क-ी स-र- क-ल-? ------------------ आपण कधी सुरू केले? 0
Ā-aṇa k---ī -ur- k--ē? Ā____ k____ s___ k____ Ā-a-a k-d-ī s-r- k-l-? ---------------------- Āpaṇa kadhī surū kēlē?
Kdy jste skončil / skončila? आ-ण-कधी --पव---? आ__ क_ सं____ आ-ण क-ी स-प-ि-े- ---------------- आपण कधी संपविले? 0
Ā---a ---hī sam-avi-ē? Ā____ k____ s_________ Ā-a-a k-d-ī s-m-a-i-ē- ---------------------- Āpaṇa kadhī sampavilē?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? आप- -ा--ठलात? आ__ का उ____ आ-ण क- उ-ल-त- ------------- आपण का उठलात? 0
Āpa-a -- --h-l--a? Ā____ k_ u________ Ā-a-a k- u-h-l-t-? ------------------ Āpaṇa kā uṭhalāta?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? आप--श--्षक-क---ा--त? आ__ शि___ का झा___ आ-ण श-क-ष- क- झ-ल-त- -------------------- आपण शिक्षक का झालात? 0
Āpaṇa --kṣaka-kā -h-l---? Ā____ ś______ k_ j_______ Ā-a-a ś-k-a-a k- j-ā-ā-a- ------------------------- Āpaṇa śikṣaka kā jhālāta?
Proč jste si vzal / vzala taxi? आ-- ट---स- का--े-ल-? आ__ टॅ__ का घे___ आ-ण ट-क-स- क- घ-त-ी- -------------------- आपण टॅक्सी का घेतली? 0
Āpaṇa -ĕks- kā--h--a-ī? Ā____ ṭ____ k_ g_______ Ā-a-a ṭ-k-ī k- g-ē-a-ī- ----------------------- Āpaṇa ṭĕksī kā ghētalī?
Odkud jste přišel / přišla? आप- -ुठू--आल-त? आ__ कु__ आ___ आ-ण क-ठ-न आ-ा-? --------------- आपण कुठून आलात? 0
Āpaṇa -u--ūna-ālāta? Ā____ k______ ā_____ Ā-a-a k-ṭ-ū-a ā-ā-a- -------------------- Āpaṇa kuṭhūna ālāta?
Kam jste šel / šla? आपण क-ठ--गे-- होता? आ__ कु_ गे_ हो__ आ-ण क-ठ- ग-ल- ह-त-? ------------------- आपण कुठे गेला होता? 0
Ā---a-k-ṭ-ē g-lā h---? Ā____ k____ g___ h____ Ā-a-a k-ṭ-ē g-l- h-t-? ---------------------- Āpaṇa kuṭhē gēlā hōtā?
Kde jste byl / byla? आपण -ु---हो--? आ__ कु_ हो__ आ-ण क-ठ- ह-त-? -------------- आपण कुठे होता? 0
Ā-aṇ- k-ṭh--hōt-? Ā____ k____ h____ Ā-a-a k-ṭ-ē h-t-? ----------------- Āpaṇa kuṭhē hōtā?
Komu jsi pomohl / pomohla? आप- --णा-ा --त---ल-? आ__ को__ म__ के__ आ-ण क-ण-ल- म-त क-ल-? -------------------- आपण कोणाला मदत केली? 0
Āp-ṇa -ōṇā-ā-ma-----kēlī? Ā____ k_____ m_____ k____ Ā-a-a k-ṇ-l- m-d-t- k-l-? ------------------------- Āpaṇa kōṇālā madata kēlī?
Komu jsi napsal / napsala? आप- क---ला लिहि-े? आ__ को__ लि___ आ-ण क-ण-ल- ल-ह-ल-? ------------------ आपण कोणाला लिहिले? 0
Āp--a-kō-----lih-lē? Ā____ k_____ l______ Ā-a-a k-ṇ-l- l-h-l-? -------------------- Āpaṇa kōṇālā lihilē?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? आप- -----ा -त--र-द-ले? आ__ को__ उ___ दि__ आ-ण क-ण-ल- उ-्-र द-ल-? ---------------------- आपण कोणाला उत्तर दिले? 0
Ā--ṇ--kō---- --t--a di-ē? Ā____ k_____ u_____ d____ Ā-a-a k-ṇ-l- u-t-r- d-l-? ------------------------- Āpaṇa kōṇālā uttara dilē?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + marátština (1-100) MP3 marátština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…