Konverzační příručka

cs Městská hromadná doprava   »   pa ਸਰਵਜਨਿਕ ਪਰਿਵਹਨ

36 [třicet šest]

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

36 [ਛੱਤੀ]

36 [Chatī]

ਸਰਵਜਨਿਕ ਪਰਿਵਹਨ

saravajanika parivahana

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština pandžábština Poslouchat Více
Kde je autobusová zastávka? ਬੱਸ--ਿਥੇ --ਕ-ੀ --? ਬੱ_ ਕਿ_ ਰੁ__ ਹੈ_ ਬ-ਸ ਕ-ਥ- ਰ-ਕ-ੀ ਹ-? ------------------ ਬੱਸ ਕਿਥੇ ਰੁਕਦੀ ਹੈ? 0
ba-----t-ē rukad--h-i? b___ k____ r_____ h___ b-s- k-t-ē r-k-d- h-i- ---------------------- basa kithē rukadī hai?
Který autobus jede do centra? ਕਿ----ਬ-ਸ ---ਰ---ੰ--ਾਂਦ- --? ਕਿ__ ਬੱ_ ਸ਼__ ਨੂੰ ਜਾਂ_ ਹੈ_ ਕ-ਹ-ੀ ਬ-ਸ ਸ਼-ਿ- ਨ-ੰ ਜ-ਂ-ੀ ਹ-? ---------------------------- ਕਿਹੜੀ ਬੱਸ ਸ਼ਹਿਰ ਨੂੰ ਜਾਂਦੀ ਹੈ? 0
Ki--ṛ-------śah--a j-------i? K_____ b___ ś_____ j____ h___ K-h-ṛ- b-s- ś-h-r- j-n-ī h-i- ----------------------------- Kihaṛī basa śahira jāndī hai?
Kterou linkou musím jet? ਮੈਨ-ੰ -ਿ--ੀ---ਸ ਲ-ਣ- ਚ-ਹ-ਦ- -ੈ? ਮੈ_ ਕਿ__ ਬੱ_ ਲੈ_ ਚਾ__ ਹੈ_ ਮ-ਨ-ੰ ਕ-ਹ-ੀ ਬ-ਸ ਲ-ਣ- ਚ-ਹ-ਦ- ਹ-? ------------------------------- ਮੈਨੂੰ ਕਿਹੜੀ ਬੱਸ ਲੈਣੀ ਚਾਹੀਦੀ ਹੈ? 0
M-inū---ha-ī ---a--a--ī --h-----a-? M____ k_____ b___ l____ c_____ h___ M-i-ū k-h-ṛ- b-s- l-i-ī c-h-d- h-i- ----------------------------------- Mainū kihaṛī basa laiṇī cāhīdī hai?
Musím přestoupit? ਕ--ਮੈ-ੂੰ -ਦ-ਣਾ-ਪ--ਗਾ? ਕੀ ਮੈ_ ਬ___ ਪ___ ਕ- ਮ-ਨ-ੰ ਬ-ਲ-ਾ ਪ-ੇ-ਾ- --------------------- ਕੀ ਮੈਨੂੰ ਬਦਲਣਾ ਪਵੇਗਾ? 0
Kī--ai-- b-da-a-ā p-v--ā? K_ m____ b_______ p______ K- m-i-ū b-d-l-ṇ- p-v-g-? ------------------------- Kī mainū badalaṇā pavēgā?
Kde musím přestoupit? ਮ--ੂ- -ਿ-----ਦ--- -ਵ-ਗਾ? ਮੈ_ ਕਿੱ_ ਬ___ ਪ___ ਮ-ਨ-ੰ ਕ-ੱ-ੇ ਬ-ਲ-ਾ ਪ-ੇ-ਾ- ------------------------ ਮੈਨੂੰ ਕਿੱਥੇ ਬਦਲਣਾ ਪਵੇਗਾ? 0
M---- k---ē --dalaṇā pa-ēgā? M____ k____ b_______ p______ M-i-ū k-t-ē b-d-l-ṇ- p-v-g-? ---------------------------- Mainū kithē badalaṇā pavēgā?
Kolik stojí lístek / jízdenka? ਟਿਕ---ਿੰ-- -- -ੈ? ਟਿ__ ਕਿੰ_ ਦੀ ਹੈ_ ਟ-ਕ- ਕ-ੰ-ੇ ਦ- ਹ-? ----------------- ਟਿਕਟ ਕਿੰਨੇ ਦੀ ਹੈ? 0
Ṭ-ka-a -i-ē--ī-h--? Ṭ_____ k___ d_ h___ Ṭ-k-ṭ- k-n- d- h-i- ------------------- Ṭikaṭa kinē dī hai?
Kolik stanic zbývá do centra? ਸ਼ਹਿਰ ਤੱ--ਬੱਸ --ੰ-ੀ ਵ-ਰ--ੁ-ਦੀ ਹ-? ਸ਼__ ਤੱ_ ਬੱ_ ਕਿੰ_ ਵਾ_ ਰੁ__ ਹੈ_ ਸ਼-ਿ- ਤ-ਕ ਬ-ਸ ਕ-ੰ-ੀ ਵ-ਰ ਰ-ਕ-ੀ ਹ-? -------------------------------- ਸ਼ਹਿਰ ਤੱਕ ਬੱਸ ਕਿੰਨੀ ਵਾਰ ਰੁਕਦੀ ਹੈ? 0
Śa--r--ta-a--asa--i-----ra--uka-- --i? Ś_____ t___ b___ k___ v___ r_____ h___ Ś-h-r- t-k- b-s- k-n- v-r- r-k-d- h-i- -------------------------------------- Śahira taka basa kinī vāra rukadī hai?
Tady musíte vystoupit. ਤੁਹਾਨ---ਇੱ-- --ਰ----ਾ-ੀਦ- -ੈ। ਤੁ__ ਇੱ_ ੳ___ ਚਾ__ ਹੈ_ ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਇ-ਥ- ੳ-ਰ-ਾ ਚ-ਹ-ਦ- ਹ-। ----------------------------- ਤੁਹਾਨੂੰ ਇੱਥੇ ੳਤਰਨਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ। 0
Tuh-nū it-ē---ra-ā -ā-ī---h-i. T_____ i___ t_____ c_____ h___ T-h-n- i-h- t-r-n- c-h-d- h-i- ------------------------------ Tuhānū ithē taranā cāhīdā hai.
Musíte vystoupit vzadu. ਤੁ-ਾ-ੂੰ -ਿੱ-- ਉਤਰਨ--ਚਾ--ਦਾ --। ਤੁ__ ਪਿੱ_ ਉ___ ਚਾ__ ਹੈ_ ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਪ-ੱ-ੇ ਉ-ਰ-ਾ ਚ-ਹ-ਦ- ਹ-। ------------------------------ ਤੁਹਾਨੂੰ ਪਿੱਛੇ ਉਤਰਨਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ। 0
Tu-ā-- p--h--utara-ā c---dā ha-. T_____ p____ u______ c_____ h___ T-h-n- p-c-ē u-a-a-ā c-h-d- h-i- -------------------------------- Tuhānū pichē utaranā cāhīdā hai.
Další metro pojede za 5 minut. ਅ-ਲੀ ਮੈ-ਰ- - -ਿੰ--ਵਿੱ---ਏ--। ਅ__ ਮੈ__ 5 ਮਿੰ_ ਵਿੱ_ ਆ___ ਅ-ਲ- ਮ-ਟ-ੋ 5 ਮ-ੰ- ਵ-ੱ- ਆ-ਗ-। ---------------------------- ਅਗਲੀ ਮੈਟਰੋ 5 ਮਿੰਟ ਵਿੱਚ ਆਏਗੀ। 0
A-alī mai-a--------a --c- ā'ēgī. A____ m______ 5 m___ v___ ā_____ A-a-ī m-i-a-ō 5 m-ṭ- v-c- ā-ē-ī- -------------------------------- Agalī maiṭarō 5 miṭa vica ā'ēgī.
Další tramvaj pojede za 10 minut. ਅ-ਲੀ-ਟ-ਰਾ---- -ਿੰਟ -----ਆ--ੀ। ਅ__ ਟ੍__ 1_ ਮਿੰ_ ਵਿੱ_ ਆ___ ਅ-ਲ- ਟ-ਰ-ਮ 1- ਮ-ੰ- ਵ-ੱ- ਆ-ਗ-। ----------------------------- ਅਗਲੀ ਟ੍ਰਾਮ 10 ਮਿੰਟ ਵਿੱਚ ਆਏਗੀ। 0
Aga---ṭrā-a--0 mi-a -i-a-----ī. A____ ṭ____ 1_ m___ v___ ā_____ A-a-ī ṭ-ā-a 1- m-ṭ- v-c- ā-ē-ī- ------------------------------- Agalī ṭrāma 10 miṭa vica ā'ēgī.
Další autobus pojede za 15 minut. ਅ--ੀ ------ ਮਿੰ------ ---ੀ। ਅ__ ਬੱ_ 1_ ਮਿੰ_ ਵਿੱ_ ਆ___ ਅ-ਲ- ਬ-ਸ 1- ਮ-ੰ- ਵ-ੱ- ਆ-ਗ-। --------------------------- ਅਗਲੀ ਬੱਸ 15 ਮਿੰਟ ਵਿੱਚ ਆਏਗੀ। 0
Ag--ī b--- 15-miṭa --ca --ēg-. A____ b___ 1_ m___ v___ ā_____ A-a-ī b-s- 1- m-ṭ- v-c- ā-ē-ī- ------------------------------ Agalī basa 15 miṭa vica ā'ēgī.
Kdy jede poslední metro? ਆਖ-- ਮੈ------ੋ- -ੈ? ਆ__ ਮੈ__ ਕ_ ਹੈ_ ਆ-ਰ- ਮ-ਟ-ੋ ਕ-ੋ- ਹ-? ------------------- ਆਖਰੀ ਮੈਟਰੋ ਕਦੋਂ ਹੈ? 0
Ākh-rī -a-ṭar--ka--ṁ -a-? Ā_____ m______ k____ h___ Ā-h-r- m-i-a-ō k-d-ṁ h-i- ------------------------- Ākharī maiṭarō kadōṁ hai?
Kdy jede poslední tramvaj? ਆਖ-ੀ-ਟ---ਮ-ਕ--ਂ--ੈ? ਆ__ ਟ੍__ ਕ_ ਹੈ_ ਆ-ਰ- ਟ-ਰ-ਮ ਕ-ੋ- ਹ-? ------------------- ਆਖਰੀ ਟ੍ਰਾਮ ਕਦੋਂ ਹੈ? 0
Ākha-ī ṭr----ka----hai? Ā_____ ṭ____ k____ h___ Ā-h-r- ṭ-ā-a k-d-ṁ h-i- ----------------------- Ākharī ṭrāma kadōṁ hai?
Kdy jede poslední autobus? ਆਖਰੀ---- ਕ--- ਹੈ? ਆ__ ਬੱ_ ਕ_ ਹੈ_ ਆ-ਰ- ਬ-ਸ ਕ-ੋ- ਹ-? ----------------- ਆਖਰੀ ਬੱਸ ਕਦੋਂ ਹੈ? 0
Ākh-r- b-s--kad---h--? Ā_____ b___ k____ h___ Ā-h-r- b-s- k-d-ṁ h-i- ---------------------- Ākharī basa kadōṁ hai?
Máte jízdenku? ਕੀ--ੁ-ਾ-- -ੋ- ਟ-ਕ----? ਕੀ ਤੁ__ ਕੋ_ ਟਿ__ ਹੈ_ ਕ- ਤ-ਹ-ਡ- ਕ-ਲ ਟ-ਕ- ਹ-? ---------------------- ਕੀ ਤੁਹਾਡੇ ਕੋਲ ਟਿਕਟ ਹੈ? 0
Kī t---ḍ- ---a-ṭika----a-? K_ t_____ k___ ṭ_____ h___ K- t-h-ḍ- k-l- ṭ-k-ṭ- h-i- -------------------------- Kī tuhāḍē kōla ṭikaṭa hai?
Jízdenku? – Ne, nemám žádnou. ਟਿ-ਟ?-ੀ--ਹ-ਂ,ਮੇ-- ਕ-ਲ-ਟ-ਕ-----ਂ -ੈ। ਟਿ____ ਨ____ ਕੋ_ ਟਿ__ ਨ_ ਹੈ_ ਟ-ਕ-?-ੀ ਨ-ੀ-,-ੇ-ੇ ਕ-ਲ ਟ-ਕ- ਨ-ੀ- ਹ-। ----------------------------------- ਟਿਕਟ?ਜੀ ਨਹੀਂ,ਮੇਰੇ ਕੋਲ ਟਿਕਟ ਨਹੀਂ ਹੈ। 0
Ṭ-ka-a?-- nah-ṁ---r--k-l--ṭika-a-nah-- -ai. Ṭ________ n_________ k___ ṭ_____ n____ h___ Ṭ-k-ṭ-?-ī n-h-ṁ-m-r- k-l- ṭ-k-ṭ- n-h-ṁ h-i- ------------------------------------------- Ṭikaṭa?Jī nahīṁ,mērē kōla ṭikaṭa nahīṁ hai.
Tak musíte zaplatit pokutu. ਫ-- -ੁ--ਨੂ--ਜੁ----- ਭ-ਨਾ ਪਵੇ-ਾ। ਫਿ_ ਤੁ__ ਜੁ___ ਭ__ ਪ___ ਫ-ਰ ਤ-ਹ-ਨ-ੰ ਜ-ਰ-ਾ-ਾ ਭ-ਨ- ਪ-ੇ-ਾ- ------------------------------- ਫਿਰ ਤੁਹਾਨੂੰ ਜੁਰਮਾਨਾ ਭਰਨਾ ਪਵੇਗਾ। 0
P-----t-h--ū -ur--ānā--hara----a--g-. P____ t_____ j_______ b______ p______ P-i-a t-h-n- j-r-m-n- b-a-a-ā p-v-g-. ------------------------------------- Phira tuhānū juramānā bharanā pavēgā.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + pandžábština (1-100) MP3 pandžábština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Vývoj jazyka

Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?